phpRS
Dnešní datum: 20. 04. 2024  Pěkně vítám  


Anketa
Chcete být bohatý/á?
Prosím poctivě, je to anonymní. Ani adresa čtenáře se neukládá.

Ano (2458 hl.)
 
Ne (2204 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 4662

Hledání

Zadej
hledané slovo



RSS a Atom

RSS | Atom


Okupanti běžte domů!


Čest jejich památce
Honor their memory
Josef Sousedík + 15.12.1944
Václav Havel + 18.12.2011
Milada Horáková + 27.6.1950
Viktor Heller + 15.11.2003
Irena Bernášková + 26.8.1942
Pavel Wonka + 24.4.1988
Josef Bryks + 12.8.1957
Raoul Wallenberg + 16.7.1947?
Milan Paumer + 22.7.2010
Alfréd Plocek + 10.11.1951
Stephen Covey + 16.7.2012
Alan Turing + 7.6.1954

* Finanční krize - poučení pro budoucnost.

Vydáno dne 27. 05. 2016 (3149 přečtení)

Viděl jsem film Finanční krize (Inside Job; Dokumentární; USA; 2010; 120 min; Režie: Charles Ferguson). Tento film mne natolik zaujal, že jsem se rozhodl zpracovat jeho některé části do textu a případně přidat svůj komentář. Doufám, že to bude přínosem pro společnost.

V podstatě byli všichni odměňováni za to, že šíleně hazardují. V době prosperity generují krátkodobé příjmy a zisk a tudíž prémie. Ale dlouhodobě společnost zbankrotuje, to je zvrácený systém odměňování.

Ratingy nevyjádřují tržní hodnotu cenného papíru, volatilitu jeho ceny ani vhodnost pro investice.

Ale lidé a instituce, kteří krizi způsobili jsou stále u moci. To se musí změnit!
Jsou věci, za které je třeba bojovat.


Viděl jsem film Finanční krize (Inside Job; Dokumentární; USA; 2010; 120 min; Režie: Charles Ferguson). Tento film mne natolik zaujal, že jsem se rozhodl zpracovat jeho některé části do textu a případně přidat svůj komentář. Doufám, že to bude přínosem pro společnost.

Pro jasnou synchronizaci mnou uváděného s přesným místem ve filmu uvádím kontrolní bod: Úvodní nápis "SONY PICTURES CLASSICS" v mnou zpracovávaném filmu mizí přibližně v 10. sekundě.

Nejdříve uvedu výčet účinkujících, účinkování odmítajících apod:
Průvodce filmem (komentátor, narrated): Matt Damon
KPMG 4:34
Sigridur Benediktsdottir (Special Investigative Committee; Icelandic Parliament) 4:47
Paul Vocker (Former Federal Reserve Chairman) 6:46
Dominque Straus-Kahn (Managing Director International Monetary Fund) 6:53
George Soros (Billionaire; Investor; Philanthropist) 7:24
Scott Talbott (Chief Lobbyist Financial Services Roundtable) 8:09
Andrew Sheng (Chief Advisor, China Banking Regulatory Commission) 8:34
Lee Hsien Loong (Prime Minister, Singapore) 8:45
Christine Lagarde (Finannce Minister, France) 9:05
Gillian Tett (U.S. Managing Editor, The Financial Times) 9:24
Nouriel Roubini (Professor, NYU Business School) 9:34
Glenn Hubbard (Chief Economic Advisor, Bush Administration; Dean, Columbia Business School) (Political party Republican) 9:44
Eliot Spitzer (Former Governor of New York; Former New York Attorney General) (Political party Democratic) 10:44
Samuel Hayes (Professor Emeritus of Investment Banking, Harvard Business School) 12:36
Paul Volcker (Chairman Federative Reserve Board (1979-1987)) (Political party Democratic) 12:52
Alan Greenspan (Political party Republican) Rozhovor pro tento film odmítl.
Larry Summers (Treasury secretary (1991-2001); Professor of economics at Harvard University) (Political party Democratic) Rozhovor pro film odmítl.
Robert Rubin (Former Goldman Sachs board member; Former Secretary of the Treasury; Former Director of Citi Group) (Political party Democratic)
Franklin Raines (Chairman, chief executive officer and CEO of the Fannie Mae; Former Clinton Administration Budget Director) (Political party Democratic)
Brooksley Born (Chairperson of the CFTC) (Political party Democratic)
Michael Greenberger (Former Deputy Director (1997-2000); Commodity Futures Trading Commission)
Arthur Levitt (Chairman of the United States Securities and Exchange Commission (SEC)) (Political party Democratic)
Satyajit Das (Derivatives Consultant; Author, Traders, Guns & Money)
Phil Gramm (Chairman, Senate Banking Committee)
Robert Gnaizda (Former Director, Greenlining Institute)
Martin Wolf (Chief Economics Commentator, The Financial Times)
Joseph Cassano (Chief Financial Officer in the Financial Products unit, AIG)
Joseph St. Denis (Former vice president of accounting policy, AIG Financial Products)
Raghuram Rajan (Chief Economist (2003-2007), International Monetary Fund)
Kenneth Rogoff (Professor of Economics, Harvard)
Daniel Alpert (Managing Director, Westwood Capital)
Eric Halperin (Director, Center for Responsible Lending, Washington, DC)
Henry Paulson (Hank Paulson) (Political party Republican) Rozhovor pro film odmítl.
Frank Partnoy (Professor of Law and Finance, University of California, San Diego)
Allan Sloan (Senior Editor, Fortune Magazine)
Willem Buiter (Chief Economist, Citigroup)
Ředitel a manažeři Goldman Sachs rozhovor pro film odmítli.
Zástupci ratingových agentur Moody's, Standard & Poor's a Fitch rozhovor pro film odmítli.
Deven Sharma (President, Standard and Poor's)
Ben Bernanke rozhovor pro film odmítl.
Frederic Mishkin (Governor, Federal Reserve (2006-2008))
Jerome Fons (Former Managing Director, Moody's Rating Agency)
Timothy Geitner (President of the Federal Reserve Bank of New York; Secretary of the Treasury, under President Barack Obama) rozhovor pro film odmítl.
David McCormick (Under Secretary of the Treasury, Bush Administration)
Joanna XU (Former Factory Worker)
Martin Feldstein (Professor of Economics, Harvard) (Political party Republican)
Laura Tyson (Professor of the University of California, Berkeley; Chairman of the President's Council of Economic Advisers in the Clinton Administration; Board director of Morgan Stanley) (Political party Democratic) rozhovor pro film odmítla.
Richard Portes (President of the Centre for Economic Policy Research)
John Campbell (Chairman, Harvard Economics Department)
William Dudley (Chief Economist, Goldman Sachs)
Mark Patterson (Former Lobbyist, Goldman Sachs; Chief of Staff, Treasury Department)
Lewis Sachs (Head of Tricadia; Senior Treasury Advisor)
Gary Gensler (Chairman of the Commodity Futures Trading Commission) (Political party Democratic)
Mary Schapiro (Chairman and CEO of the Financial Industry Regulatory Authority (FINRA); Chairperson of the U.S. Securities and Exchange Commission (SEC))
Rahm Emanuel (Board of directors of the federal mortgage firm Freddie Mac; White House Chief of Staff) (Political party Democratic)

Své příspěvky budu uvozovat FS.

Island

Průvodce (4:34):
Americké účetní firmy, jako KPMG, kontrolovaly islandské banky a investiční společnosti bez připomínek. A i podle ratingových agentur, byl Island dobrou investicí.

Sigridur Benediktsdottir (4:45):
V únoru 2007 ratingové agentury dokonce udělily bankám nejvyšší možné hodnocení, AAA.

George Soros (7:24):
Ani jsem nevěděl, co je to swap úvěrového selhání, jsem maličko staromódní.

Lee Hsien Loong (8:45):
Když se přesvědčíte, že dokážete tvořit z ničeho, těžko odoláte.

Christine Lagarde (9:05):
Znepokojuje mne, kolik lidí se chce vrátit ke starým pořádkům, k tomu, co dělali před krizí.

Gillian Tett (9:24):
Dostávala jsem anonymní mejly od bankéřů ve smyslu: "Necitujte mne, ale jsem znepokojen.".

Nouriel Roubini (9:34):
Proč myslíte, že nedošlo k důslednému vyšetřování? Protože by se našli viníci.

Není to střet zájmů pro obchodní fakultu kolumbijské?
Glenn Hubbard (9:44):
To si nemyslím.

Eliot Spitzer (10:00):
Regulační orgány nedělaly svoji práci. Mohly prosadit každý můj precedent, když jsem dělal návladního, ale nechtělo se jim.

15. 9. 2008
Průvodce (11:43):
Tato krize nevznikla náhodou. Zavinilo ji odvětví, které se vymklo kontrole. Od osmdesátých let zavinil vzestup amerického bankovního sektoru řadu čím dál tím těžších finančních krizí. Každá další je ničivější a banky na ní víc vydělají.

Část první: Jak to začalo. (12:05)

Průvodce (12:12):
Po velké krizi z třicátých let prožily spojené státy 40 let hospodářského růstu bez jediné krize. Finanční sektor byl regulován. Většinu bank tvořily místní spořitelny, které měly zákaz spekulovat s úsporami střadatelů. Investiční banky, které se věnovaly burze, byly malá sdružení soukromých investorů.

Paul Volcker (13:04):
Když jsem odcházel z Chase v 69. na ministerstvo, bral jsem kolem 45 tisíc dolarů ročně.

Samuel Hayes (13:13):
Morgan Stanley v 72. zaměstnávala přibližně 110 lidí, dohromady. Měla jednu budovu a kapitál 12 milionů dolarů. Dnes má Morgan Stanley 50 tisíc zaměstnanců, kapitál několik miliard a kanceláře po celém světě.

Průvodce (13:38):
V 80. letech se s finančními službami roztrhl pytel. Investiční banky prodávaly své akcie a získaly prostředky. Lidé z Wall Street začali bohatnout.

Charles Morris (Author, The Two Trillion Dollar Meltdown) (13:51):
Jeden můj známý obchodoval s dluhopisy pro Merrill Lynch, v 70. letech. Přivydělával si po večerech jako průvodčí, protože měl tři děti a neuživil by je z toho, co si vydělal, jako obchodník. V 86. vydělával miliony a myslel, že je má zato, jak je dobrý.

Průvodce (14:21):
V roce 1981 si Ronald Reagan vybral za ministra financí ředitele Merrill Lynch Donalda Regana.

Donald Regan (Treasury Secretary) (14:29):
Wall Street si s prezidentem dobře rozumí. Mluvil jsem s mnoha zástupci Wall Street, stoprocentně stojí za prezidentem.

Průvodce (14:38):
Reaganova vláda s podporou ekonomů a lobbistů zahájila třicetiletou éru deregulace bankovnictví. V roce 1982 deregulovala spořitelny a drobné banky a umožnila jim volně investovat peníze střadatelů. Ještě v 80. letech stovky spořitelen zkrachovaly. Daňoví poplatníci zaplatili 124 miliard dolarů. Mnoho lidí přišlo o celoživotní úspory. Tisíce ředitelů spořitelen skončili za mřížemi jako tuneláři.
K rekordmanům patřil Charles Keating.
Když ho v roce 1985 začali vyšetřovat federální úřady, najal si ekonoma jménem Alan Greenspan.
V tomto dopise bankovnímu dohledu Greenspan chválí Kaetingův obchodní plán. Tvrdil, že nevidí nebezpečí v tom, když bude Keating dále investovat peníze svých klientů. Krátce poté skončil Charles Keating ve vězení.
Alana Greenspana jmenoval Ronald Reagan předsedou federálních rezerv, tedy, americké centrální banky.
Znovu Greenspana jmenovali i prezidenti Clinton a Bush mladší. Během Clintonovi vlády deregulace pokračovala. Vedle Greenspana se na ni podíleli ministři financí Robert Rubin, bývalý manažer Goldman Sachs a Larry Summers, profesor ekonomie z Harwardu.

Nouriel Roubini (16:18):
Finanční sektor, Wall Street, měl takový vliv, tolik lobbistů a tolik peněz, že krok za krokem ovládl politický systém, demokratickou i republikánskou stranu.

Průvodce (16:30):
Na konci 90. let vzniklo ve finančním sektoru několik gigantických firem. Každá z nich byla tak veliká, že její selhání mohlo ohrozit celý systém. A Clintonová vláda jim umožnila další růst. V roce 1998 vznikla fúzí Citicorp a Travelers Group Citigroup, největší bankovní společnost světa.
Tato fúze porušila Glass-Steagallův zákon, přijatý po velké krizi v třicátých letech, který zakazoval bankám s drobnými vklady, riskantní investiční spekulace.
V roce 1999 kongres vyslyšel naléhání Summerse s Rubinem a přijal Gramm-Leach-Bliley zákon, přezdívaný také, jako zákon pro Citigroup. Rušil Glass-Steagallův zákon a uvolnil cestu k dalším fúzím.
Robert Rubin si později vydělal 126 milionů dolarů, jako viceprezident Citigroup.
Rozhovor pro tento film odmítl.

Willem Buiter (17:38):
Proč vznikají velké banky? Protože usilují o monopol, protože chtějí, co největší vliv, protože banky vědí, že těm velkým se vždycky pomůže.

George Soros (17:55):
Trhy jsou z podstaty nestabilní, přinejmenším potenciálně nestabilní. Představte si je, jako ropný tanker. Je velký, proto jej musíte rozdělit na segmenty, aby se ropa nepřelévala sem a tam a nepřevrhla loď. Konstrukce lodi tohle musí brát v úvahu a po velké krizi bankovní regulace opravdu zavedly takové neprodyšně separované segmenty. Deregulace, ale tohle jejich rozdělení zrušila.

Průvodce (18:30):
Další krize přišla koncem 90. let. Investiční banky začaly spekulovat s akciemi internetových firem, což vyústilo v krach roku 2001. Investoři odepsali 5 miliard. Americká komise pro cenné papíry, která vykonávala dohled nad investičním bankovnictvím neudělala nic.
Vyšetřování Eliota Spitzera ukázalo, jak investiční banky propagovaly internetové firmy, které už byly nad propastí. Analytiky platily podle toho kolik jim získali zakázek. Jejich veřejná doporučení se lišila od toho, co říkali v soukromí.
Merrill Lynch dala Infospace nejvyšší možný rating, přestože o firmě analytik řekl, že nestojí za nic. Dostal ho i Excite, přestože prý stál za hov...

Eliot Spitzer (19:27):
Investiční banky se nezřídka hájily ne tím, že by se snad mýlily, ale říkaly "dělá to každý, každý ví, o co jde a na tyhle analýzy se stejně nikdo nemůže spoléhat".

V prosinci 2002 přistoupilo 10 investičních bank na mimosoudní vyrovnání v celkové sumě 1,4 miliardy dolarů a slíbilo, že se polepší.
Bear Stearns $80 MILION
Credit Suisse $200 MILION
Deutsche Bank $80 MILION
J. P. Morgan $80 MILION
Lehman Brothers $80 MILION
Merrill Lynch $200 MILION
Morgan Stanley $125 MILION
UBS $80 MILION
Goldman Sachs $110 MILION
Citigroup $400 MILION

Scot Talbot je hlavní lobbista sdružení finančního sektoru, jedné z nejvlivnějších skupin ve Washingtonu, která sdružuje významné bankovní společnosti světa. (Chief Lobbyist, Financial Services Roundtable)

Titulky v novinách:
Wall Street Firms Ready to Pay $1Billion in Fines
Wall St. - How Corrupt Is It?
Citibank's Records Examined As Part of Mexican Inquiry
Bankrupt Thinking: How the Banks Aided Enron's deception
U.S. Said to Be Investigating Another Enron-Merrill Deal
A.I.G. Receives 2 Subpoenas: One Federal, One from State
Inquiry Said To Examine Citigroup Role In Enron deal
Two Bigs Banks to Pay $300 Million to Settle Enron Case
Senate Hearing Set on Enron's Bankers
A.I.G. Is Expected to Offer $1.6 Billion to Settle With Regulators
A.I.G. Has Received Two More Subpoenas
A.I.G. Is Expected to Settle With Regulators for $1.6 Billion
Lehman Named in Suit Over Mortgage Lender
JP MORGAN Bribed Government Officials
J.P. Morgan Settles Alabama Bribery Case
RIGGS BANK Laundered money for Chilean Dictator Augusto Pinochet
CREDIT SUISSE Laundered money for Iran in violation of US Sanction

Průvodce (20:25):
Od zahájení deregulace byly největší finanční společnosti světa přistiženy při praní špinavých peněz, zpronevěře, účetních machinacích, a to znovu a znovu.
CREDIT SUISSE pomáhala financovat íránský jaderný program a sdružení leteckého průmyslu, které vyrábí balistické rakety. Banka dostala pokutu 536 milionů dolarů.
Citibank vyvezla drogovým kartelům 100 milionů z Mexika.

Nařídil jste jí, aby, cituji, ztratila všechny dokumenty pojící se k účtu?
Albert Misan (VP, Citibank Private Bank (NY)) (21:13):
To jsem řekl v žertu na samém začátku, nemyslel jsem to vážně.

Průvodce (21:20):
Hypoteční agentura Fannie Mae nadhodnotila do roku 2003 své příjmy o 10 miliard.
Ředitel, Franklin Raines, bývalý ředitel rozpočtového úřadu za Billa Clintona, obdržel na prémiích 52 milionů.
Když byla UBS přistižena, jak pomáhá vyhnout se placení daní, odmítla spolupracovat.

Helped Enron conceal fraud: Fined $385 million
Citibank; JP Morgan; Merrill Lynch

Průvodce (22:50):
V devadesátých letech umožnila deregulace a technologický vývoj, prudký nárůst nových finančních produktů, tzv. derivátů. Ekonomové i bankéři tvrdili, že snižují rizika na trhu. Ve skutečnosti trh destabilizovaly.
Na přelomu tisíciletí už představovaly deriváty neregulovaný trh o objemu 50 bilionů dolarů. V roce 1998 se jej pokusili regulovat.
Brooksley Bornová, absolvovala právnickou fakultu Stamfordu a jako první žena vedla jeho studentský právní časopis. Měla na starosti deriváty u firmy Arnold & Porter a prezident Clinton ji jmenoval předsedkyní CFTC - Komise pro dohled nad komoditními trhy.

Michael Greenberger (24:23):
Brooksley Bornová mě požádala o spolupráci. Usoudili jsme, že je to vážný problém, který může destabilizovat trhy. V květnu 1998 CFTC zveřejnila návrh na regulaci derivátů. Clintonovo ministerstvo financí reagovalo. Náhodou jsem šel zrovna k Brooksley do kanceláře. Právě pokládala sluchátko telefonu a měla tvář bílou, jako stěna. Vzhlédla ke mě a povídá: Volal Larry Summers, přišlo za ním do kanceláře 13 bankéřů. Podal to velice kategoricky. V podstatě mi nařídil návrh stáhnout.

Satyajit Das (25:08):
V té době už banky silně závisely na příjmech z podobných aktivit. Vedlo to ke kolosální bitvě proti regulaci těchto nástrojů.

Průvodce (25:20):
Nedlouho po Samersově telefonátu vydali Greenspan, Rubin a předseda komise pro cenné papíry Artur Levit prohlášení, kde odsoudili návrh Bornové a doporučili deriváty neregulovat.

Alan Greenspan (24. 7. 1998) (25:33):
Regulace obchodování s deriváty, které probíhá mezi profesionály mimo veřejné trhy, je zbytečná.

Průvodce (25:46):
V roce 2000 senátor Phil Gramm předložil a prosadil zákon, který prakticky vyloučil regulaci derivátů.

Phil Gramm (25:53):
Sjednocují se trhy, snižuje se regulační zátěž a věřím, že je to potřebné.

Průvodce (26:01):
Po odchodu ze senátu se stal Phil Gramm viceprezidentem UBS. Jeho žena Wendy seděla od roku 1993 ve správní radě Enronu.

Larry Summers (26:08):
Všichni pevně doufáme, že letos už bude konečně možné přijmout legislativu, která vhodným způsobem vytvoří právní rámec pro obchodování s deriváty.

Průvodce (26:24):
Larry Summers vydělal 20 milionů dolarů, jako konzultant hedgeového fondu, který obchodoval s deriváty.

Alan Greenspan (26:31):
Souhlasím s tím, co tady řekl ministr Summers.

Průvodce (27:02):
Když v roce 2001 nastupoval do úřadu George Bush junior, byl americký finanční sektor výnosnější, větší a mocnější než kdy předtím.
Dominovala mu pětice investičních bank:
Goldman Sachs
Morgan Stanley
Lehman Brothers
Merrill Lynch
Bear Stearns,

dvě finanční korporace:
Citigroup
JP Morgan,

tři finanční pojišťovny:
AIG
MBIA
AMBAC,

a tři ratingové agentury:
Moody's
Standard & Poor's
Fitch.

Všechny propojoval tentýž řetězec securitizace. Nový systém propojoval biliony v hypotečních a dalších úvěrech s investory z celého světa.

Průvodce (28:36):
Investiční banky platí ratingové agentury, aby posoudily kvalitu CDO. Obligace dostaly většinou nejvyšší možné hodnocení, AAA. Proto byly CDO oblíbené mezi penzijními fondy, které smějí investovat pouze do kvalitních papírů. Vznikla tak časovaná bomba. Věřitelům nezáleželo na tom zda bude žadatel schopen splácet. Začali proto poskytovat čím dál rizikovější úvěry. Investičním bankám to bylo taky jedno, čím víc CDO prodaly, tím větší měly zisky. A ratingové agentury, placené bankami, nenesly odpovědnost pokud se v hodnocení CDO mýlily.

Nouriel Roubini (29:36):
Nikdo z účastníků securitizace od samého začátku až na konec neměl zájem na kvalitě hypotéky. Zajímal je jen, co největší objem a jejich podíl na něm.

Průvodce (29:51):
Počátkem nového tisíciletí došlo k nárůstu nejrizikovějších úvěrů, tzv. podřadných půjček. Tisíce podřadných půjček byly zabaleny do zajištěné dluhové obligace a ta přesto často dostala hodnocení AAA.

Ti lidé tehdy věděli, že hazardují?
Samuel Hayes (30:23):
Podle mne ano.

Průvodce (30:28):
Investiční banky naopak dávaly podřadným půjčkám přednost, protože z nich měly vyšší úroky. Tak došlo k jejich masivnímu nabízení dlužníkům. Ti dostávali půjčky se zbytečně vysokými úroky. Mnoho jich dostali lidé, kteří je nemohli splatit.

Eric Halperin (30:57):
Když úředník vydělá víc na podřadné půjčce, tak vám ji nabídne.

Část druhá: Bublina (2001-2007) (31:03):

Nouriel Roubini (31:43):
Takovou bublinu cen jsme naposledy zažili koncem 80. let. Tehdy šlo o relativně mírný vzestup cen domů a přesto tehdejší bublina vyústila v silnou recesi. Mezi lety 1996 a 2006 se ceny domů prakticky zdvojnásobily.

Robert Gnaizda (32:24):
Jenom podřadné půjčky vzrostly z 30 miliard ročně na víc jak 600 miliard ročně. Za deset let. Věděli, co to udělá.

Průvodce (32:56):
Lehman Brothers byla hlavním pojistitelem podřadných půjček a generální ředitel Richard Fuld vydělal 485 milionů dolarů.

Martin Wolf (33:22):
Nebyly to skutečné zisky, nebyly to ani opravdové příjmy, jenom peníze vygenerované systémem, které účetně vedli jako příjem a o dva tři roky později dlužník nezaplatí a všechno je obráceně. Podle mě to bylo celoamerické, vlastně celosvětové letadlo.

Průvodce (33:56):
Robert Gnaizda stál 20 let v čele institutu Greenlining, organizace hájící práva spotřebitelů. Pravidelně se s Greenspanem scházel.

Robert Gnaizda (34:07):
Dávali jsme mu příklad Countrywide a jejich 150 různých typů hypoték a proměnnou úrokovou sazbou. On na to řekl, že ani s doktorátem z matematiky byste hned nepoznali, který typ je pro vás výhodný a který ne. Tak jsme čekali, že s tím něco udělá. Ale jak rozhovor pokračoval, pochopili jsme, že se zasekl na svoji ideologii. Pak jsme se s Greenspanem setkali v roce 2005, často jsme se scházeli dvakrát ročně, vždy alespoň jednou ročně.
Nezměnil názor.

Daniel Alpert (37:10):
Investiční banky měly páku až 33 ku 1. To znamená, že minimální pokles hodnoty aktiv o pouhá 3 % znamenal insolvenci.

Nouriel Roubini (38:53):
V podstatě byli všichni odměňováni za to, že šíleně hazardují. V době prosperity generují krátkodobé příjmy a zisk a tudíž prémie. Ale dlouhodobě společnost zbankrotuje, to je zvrácený systém odměňování.

Průvodce (39:30):
Joseph Cassano ředitel divize finančních produktů AIG si vydělal 315 milionů dolarů.

Joseph Cassano (srpen 2007) (39:35):
Je nepředstavitelné, a to nechci znít lehkomyslně, neumíme si představit scénář sebeméně realistický, při němž bychom prodělali byť jen jediný dolar z těchto transakcí.

Průvodce (39:49):
V roce 2007 poskytli AIG první varování její auditoři. Joseph St. Denis rezignoval poté, co mu Cassano opakovaně bránil v přístupu k účtum divize finančních produktů AIG.

Průvodce (40:20):
V roce 2005 měl Raghuram Rajan, tehdy hlavní ekonom mezinárodního měnového fondu, přednášku na výročním sympoziu v Jackson Hall k elitním bankéřům z celého světa.

Kdo seděl v publiku?
Raghuram Rajan (40:32):
Byli tam myslím centrální bankéři z celého světa. Počínaje panem Greenspanem, osobně, byl tam Ben Bernanke, i Larry Summers a taky tam byl Tim Geithner.
Mluvil jsem v podstatě o tom, jestli nové finanční produkty zvyšují ve světě riziko. A závěr byl, že ano.

Průvodce (40:57):
Raghuramova přednáška se soustředila na strukturu bonusů, která štědře odměňovala krátkodobé zisky a nepostihovala pozdější ztráty. Tvrdil, že takové odměňování povzbuzuje bankovní úředníky k rizikům v míře, která může položit banku nebo celý bankovní systém.

Raghuram Rajan (41:20):
Je snadné dosahovat výsledků tím, že víc riskujete, proto musíte při odměňování vzít v úvahu budoucí dopad. A v tom je zakopaný pes.

Kenneth Rogoff (41:32):
Rajan tím udeřil hřebíček na hlavičku. Řekl: Prohlašujete, že jste vymysleli, jak dosahovat větších zisků s menším rizikem, já tvrdím, že jsou to větší zisky s větším rizikem, to je rozdíl.

Raghuram Rajan (41:47):
Summers hned vyletěl. V zásadě myslel, že kritizuji proměny finančního sektoru a měl obavy z regulací, které by tyto proměny zvrátily. V podstatě mne obvinil, že jsem brzdou pokroku. Chtěl se ujistit, že nechceme zavádět nové regulace, které by v té době omezily finanční sektor.

Frank Partnoy (42:19):
Vyděláte si dva miliony nebo deset milionů navíc za to, že ohrozíte zaměstnavatele. Riziko nese někdo jiný. Kývli byste na to? Většina těch, co dělali na Wall Street řekla: Jasně, to beru.

Allan Sloan (47:36):
Jeden známý, který spolupracuje s významnou finanční skupinou mi řekl, je načase aby ses poučil o podřadných půjčkách a domluvil mi sezení s nějakými jeho makléři. A ten technik, co všechno dělal, se nesmírně nadchl, rozběhl se k počítači a vytáhl asi za tři vteřiny cenné papíry Goldman Sachs. Byla to naprostá hrůza. Dlužníci si vypůjčili nějakých 99,3 % ceny společnosti, což znamená, že už neměli kapitál. Kdyby se něco pokazilo musí ty hypotéky odepsat. Takhle přece nemůžete půjčovat. Přesto poskytnete 8000 takových půjček. Pak to projde rukama lidí z ratingových agentur a dvě třetiny těch půjček měly kvalitu AAA. Tedy, byly prý stejně bezpečné, jako státní dluhopisy. No to je šílenství.

Průvodce (48:34):
Goldman Sachs prodala v prvním pololetí 2006 tyto toxické obligace za 3,1 miliardy dolarů. V čele Goldman Sachs tehdy stál Henry Paulson, nejlépe placený manažer Wall Street.
30. 5. 2006 se Henry Paulson stal ministrem financí v Bushově vládě.
V roce 2007 napsal Allan Sloan o CDO vydaných v závěru Paulsonova ředitelování. Článek vyšel 29. 10. 2007.
Už tehdy lidé nespláceli třetinu jejich hypoték. Dnes nesplácí skoro žádnou.

Průvodce (50:22):
Koncem roku 2006 postoupili u Goldman Sachs ještě dál. Dál prodávali toxické CDO, ale začali se proti nim pojišťovat a současně ujišťovali klienty, že jde o dobrou investici.

Allan Sloan (50:47):
Ptal jsem se jich jestli někdo obvolal klienty, jestli jim řekli, tyhle hypotéky se nám už nelíbí, měli byste to vědět. Chápete, nic neodpověděli, ale slyšel jsem v telefonu, jak se tomu smějí.

Průvodce (51:03):
Goldman Sachs nakoupili u AIG swapy za minimálně 22 miliard. Bylo to tolik, až si uvědomili, že i AIG může zbankrotovat. Proto vzali dalších 150 milionů a pojistili se proti pádu AIG. V roce 2007 zašli u Goldman Sachs ještě dál. Začali prodávat CDO tak, že čím víc klienti prodělají, tím víc vydělají oni.

Průvodce (54:00):
Manažer hedžového fondu, John Paulson vydělal 12 miliard dolarů tím, že sázel proti hypotečnímu trhu a když Paulsonovy došly hypoteční produkty prostě ve spolupráci s Deutsche Bank a Goldman Sachs vyprodukoval další. I Morgan Stanley prodávala hypoteční obligace a zároveň sázela proti nim. Dnes ji žalují penzijní fondy státních zaměstnanců za zpronevěru. V žalobě viní Morgan Stanley z toho, že věděla, že její CDO nestojí za nic. Přestože měly rating AAA, Morgan Stanley sázela na pád. Tak vydělala stamiliony dolarů a investoři přišli téměř o všechno.
Goldman Sachs, John Paulson a Morgan Stanley nebyli sami. Hedžové fondy Tricadia a Magnetar vydělaly miliardy sázením proti CDO, které samy vydaly. Tyto CDO nabízely zákazníkům, jako bezpečnou investici.

Průvodce (55:17):
Tři hlavní ratingové agentury Moody's, Standard & Poor's a Fitch vydělaly miliardy doporučováním riskantních investic.
Místo hrstky produktů se AAA, jich najednou byly tisíce a tisíce.

Deven Sharma (56:56):
Ratingy nevyjádřují tržní hodnotu cenného papíru, volatilitu jeho ceny ani jeho vhodnost pro investice.

Část III: Krize (57:05):

Redaktorka (červenec 2007) (57:21):
Vystoupila u nás řada ekonomů, kteří říkají, je to bublina, každou chvíli praskne a bude to vážný problém pro hospodářství. Někteří i tvrdí, že to může odstartovat recesi. Jak vypadá nejhorší scénář, pokud by skutečně došlo k rapidnímu poklesu cen domů po celé Americe?

Ben Bernanke (57:39):
Nesouhlasím s vaší premisou. Je to nepravděpodobné. Nikdy nedošlo k takovému poklesu cen na celostátní úrovni.

Průvodce (57:45):
Ben Bernanke nastoupil do čela FEDu v únoru 2006. To byl zenit podřadných půjček. Ale přes četná varování Bernanke ani FED neudělali nic.

Robert Gnaizda (58:13):
Až 11. března 2009, při posledním setkání naznačil (Bernanke), že je něco špatně, že by s tím vláda měla něco dělat.

Frederic Mishkin (59:41):
Teď je hrozně snadné říkat, že se to dalo najít.

Průvodce (59:45):
Už v roce 2004 FBI varovala před epidemií hypotečních zpronevěr. Hlásila nadhodnocená ocení domů. Padělané podklady pro půjčky a další podvodné aktivity. V roce 2005 hlavní ekonom MMF Raghuram G. Rajan varoval, že riskantně nastavené odměňování může vést ke krizi. Pak přišlo varování od Nouriel Roubini v roce 2006. Články Allana Sloana v roce 2007. A varování MMF.

Průvodce (1:00:29):
V květnu 2007 rozeslal manažer hedžového fondu Bill Ackman prezentaci nazvanou: Kdo bude obětním beránkem? V níž popisoval, jak bublina praskne. A počátkem roku 2008 vydal Charles Morris svou knihu o blížící se krizi.

Průvodce (1:01:00):
V roce 2008 už domovních exekucí přibývalo a řetězec sekuritizace implodoval. Věřitelé už nemohli prodávat půjčky investičním bankám a když dlužníci přestali splácet desítky věřitelů krachovali.

Kdy přesně vás poprvé napadlo, to vypadá špatně, tohle je zlé?
Christine Lagarde (1:01:50):
Vzpomínám si moc dobře. Bylo to na jednání G7 v únoru 2008. Vím, že jsem to probírala s Hankem Paulsonem. Jasně si pamatuji, jak jsem mu říkala, sledujeme blížící se tsunami a vy pouze navrhujete probírat, jaké si na to oblečeme plavky? Řekl, že všechno je v podstatě pod kontrolou, pečlivě tenhle problém studujeme a, je to pod kontrolou.

Henry Paulson (G7 Meeting, Tokyo; 9. 2. 2008) (1:02:32):
Budeme růst dál. A samozřejmě, když dál rostete, tak nejste v recesi. Ne? To je přece všem jasné.

Průvodce (1:02:50):
V březnu 2008 došly investiční bance Bear Stearns prostředky. Získala ji JP Morgan Chase za 2 dolary za akcii. Dohodu podepřela záruka ve výši 30 miliard dolarů z federálních rezerv.

Paul Kanjorski (10. 7. 2008) (1:03:13):
Doneslo se mi z některých zdrojů, že tím to nekončí. Že přijdou další katastrofy.

Henry Paulson (10. 7. 2008) (1:03:20):
Sleduji investiční banky, spolupracuji s FEDem a s komisí, posilujeme jejich likviditu, posilujeme i jejich kapitálovou situaci, neustále dostávám hlášení, naši regulátoři jsou ostražití.

Průvodce (1:03:37):
7. 9. 2008 Henry Paulson oznámil, že stát převezme Fannie Mae a Freddie Mac. Dva hypoteční obry na pokraji bankrotu.

Henry Paulson (7. 9. 2008) (1:03:47):
Naše dnešní kroky neznamenají změnu postoje vůči korekturám trhu bydlení. Dál věříme v sílu ostatních amerických finančních institucí.

Průvodce (1:03:57):
O dva dny později Lehman Brothers oznámila rekordní ztrátu 3,2 miliardy dolarů a její akcie se propadly.

Interview s Jerome Fons (1:04:26):
Bear Stearns měl AAA ještě měsíc před bankrotem?
Ne, měl AA.
AA? Dobře, ale AA není bankrot.
Ne, je to vysoké investiční hodnocení. Solidní investice. Lehman Brothers AA pár dní před krachem. AIG AA pár dní před záchranou. Fannie Mae a Freddie Mac měly AAA těsně než dostaly státní pomoc. Citigroup, Merrill Lynch, všichni měli solidní hodnocení.
Jak je to možné?
To je dobrá otázka. Ha, ha, ha. Výtečná otázka.

Průvodce (1:06:48):
V pátek 12. 9. 2008 došly Lehman Brothers prostředky. Celé investiční bankovnictví šlo ke dnu. Byla ohrožena stabilita celosvětového finančního systému. O víkendu svolali Henry Paulson a Timothy Geitner krizové jednání šéfů velkých bank ve snaze Lehman Brothers zachránit. Ale Lehman nebyla sama. Další investiční banka, Merrill Lynch, rovněž stála na pokraji krachu. Tu neděli ji koupila Bank Of America. Jediná banka, která měla zájem o Lehman Brothers, byla britská Barclays, ale britský bankovní dohled požadoval po americké vládě záruky. Paulson to odmítl.
AIG dlužila držitelům jejich swapům úvěrového selhání 13 miliard, a neměla je.

Andrew Sheng (1:09:53)
AIG byla další uzel. Kdyby padla, tak by ani letadla nesměla vzlétnout.

Průvodce (1:10:00):
17. 9. 2008 převzal AIG stát.
O den později žádají Bernanke s Paulsonem po kongresu 700 miliard dolarů na záchranu bank. Varují, že jedinou alternativou je finanční kolaps.

Henry Paulson (15. 9. 2008) (1:10:28):
Hraji s kartami, které jsem dostal. Hodně z toho, co řeším, jsou následky toho, co se udělalo často před mnoha lety.

David McCormick (1:10:39)
Ministr Paulson měl projevy po celý podzim a všechny možné příčiny krize, a jejich hodně, identifikoval. Proto nevím, ..

Průvodce: To nemyslíte vážně?

Myslím to vážně. Co jste od něj čekal? Nebo, čeho jste se nedočkal?

Průvodce: Byl to přece přední zastánce zákazu regulace swapů úvěrového selhání a také navýšení finanční páky pro investiční banky.

Opakuji. Co tedy, ..

Průvodce: Zmínil se někdy o těchto bodech? Já jsem to neslyšel.

David McCormick: Můžeme to na chvilku vypnout? (FS Myslí kameru.)

Průvodce (1:11:16):
Stát zachránil AIG a ta majitelům swapů úvěrového selhání, hlavně Goldman Sachs, ihned vyplatila 61 miliard dolarů. Paulson, Bernanke a Timothy Geitner přinutili AIG, aby je vyplatila v plné výši a nechtěla sjednat výhodnější cenu. Záchrana AIG stála daňové poplatníky 150 miliard dolarů.

Michael Greenberger (1:11:40):
AIG prošlo 160 miliard, z toho 14 miliard skončilo v Goldman Sachs.

Průvodce (1:11:47):
Paulson s Geitnerem přinutili AIG, aby se vzdala možnosti žalovat Goldman Sachs a další banky ze zpronevěry.

Není to zvláštní, když má řešení krize na starosti bývalý ředitel banky Goldman Sachs, tedy člověk, který sehrál významnou roli při jejím rozpoutání?
David McCormick (1:12:05):
Podle mne je přesnější říci, že současné finanční trhy jsou složité.

Průvodce (1:12:13):
4. 10. 2008 podepsal prezident Bush záchranný balíček za 700 miliard. Ale burzy po celém světě dál padaly a množily se obavy z přicházející celosvětové krize.
Pomoc bankám nezastavila pokračující propouštění ani exekuce. Nezaměstnanost v USA i v Evropě překročila 10 %. Krize se prohlubuje a šíří do celého světa.

Charles Morris (1:12:46):
To už jsem měl opravdu strach, protože jsem nečekal, že celý svět půjde ke dnu současně a stejně rychle.

Joanna XU (1:13:27):
Můžete vydělat, hodně peněz, 70, , 80, , dolarů měsíčně (FS Asi myslí dělníka v Číně.).

Část IV: Zodpovědní (1:17:25):

Průvodce (1:17:38):
Lidé, kteří přivedli firmy k bankrotu a uvrhli svět do krize se vyhnuli následkům a jejich kapsy se to nedotklo. Pět ředitelů Lehman Brothers si mezi lety 2000 a 2007 vydělalo víc, jak miliardu dolarů. (FS Počítám, že nemyslí každý z nich, ale všichni dohromady. Dále počítám od počátku roku 2000 až do konce roku 2007. To je 96 měsíců. To je tedy 10.416.666 dolarů, jinak řečeno, téměř deset a půl milionů dolarů za měsíc.)
Když banka zkrachovala, peníze jim zůstaly.

Dominque Straus-Kahn (1:20:05):
Zúčastnil jsem se zajímavé večeře, kterou pořádal Hank Paulson. Je to něco přes rok. S úředníky a několika řediteli největších amerických bank. A kupodivu všichni tito pánové prohlašovali: Byli jsme příliš chamtiví, neseme spoluzodpovědnost. Dobře. A pak se obrátili na ministra financí a říkali: Měli byste nás více regulovat, protože jsme moc chamtiví. Zastavíte nás jedině regulací.

Průvodce (1:20:38):
Mluvil jsem na toto téma s mnoha bankéři včetně těch nejvýznamnějších a tohle je vážně poprvé, co slyším, že by někdo opravdu chtěl, aby mu regulovali jeho finanční bonusy.

Dominque Straus-Kahn (1:20:50):
Ano, protože to bylo ve chvíli, kdy měli strach. A hned potom, co se našlo nějaké řešení krize, si to nejspíš rozmysleli.

Průvodce (1:22:31):
Finanční sektor užívá svůj vliv i jiným způsobem, který si většina Američanů ani neuvědomuje. Zkorumpoval samotné studium ekonomie.

George Soros (1:22:44):
Deregulace měla nesmírnou finanční a intelektuální podporu. Protože lidem šlo o jejich vlastní prospěch. Zdrojem té iluze byli především ekonomové.

Průvodce (1:23:00):
Od 80. let byli hlavními propagátory deregulace ekonomové z akademických kruhů. Sehráli tak významnou roli v utváření politiky státu. Málokterý z těchto odborníků varoval před krizí a i poté, co nastala, jich řada reformám brání.

Průvodce (1:23:50):
Martin Feldstein je Harvardský profesor a jeden z nejvýznamnějších ekonomů světa. Jako ekonomický poradce prezidenta Reagana patřil k hlavním autorům deregulace. Od roku 1988 až do roku 2009 seděl ve správní radě, jak AIG tak i její divize finančních produktů. Dostával miliony dolarů.

Glenn Hubbard (1:24:34):
Učil jsem na severozápadní v Chicagu, na Harvardu a Kolumbijské.

Průvodce (1:24:38):
Glenn Hubbard je děkanem obchodní fakulty kolumbijské univerzity a za George Bushe mladšího předsedal radě ekonomických poradců.

Laura Tyson, která rozhovor pro tento film odmítla, je profesorka kalifornské univerzity v Barclays. Předsedala radě ekonomických poradců a poté řídila národní ekonomickou radu Clintonovi vlády. Krátce po odchodu ze státních služeb vstoupila do správní rady Morgan Stanley.

Larry Summers, který jako ministr financí sehrál klíčovou roli v deregulaci derivátů se stal v roce 2001 rektorem Harvardu. Jako rektor je konzultant hedgeových fondů a přednáší pro investiční banky.

Frederic Mishkin se po odchodu z FEDu vrátil na obchodní fakultu kolumbijské univerzity.

Interview s Frederic Mishkin (1:27:38):
V roce 2006 jste se podílel na studii islandského finančního systému?

Ano, ano.

Island je země s vynikajícími institucemi, minimální korupcí, je to právní stát. Hospodářství se přizpůsobilo finanční liberalizaci, prozíravé regulace a dozor hrají silnou roli?

Ano a to byla chyba. Ukázalo se, že státní regulace a dozor nebyly na Islandu až tak silné.

Co vás vedlo k tomu, že silné jsou?

Vždycky vycházíte z informací, které máte. Převládal názor, že Island má velice dobré instituce. Byla to rozvinutá země a neměli ..

Kdo vám to řekl? Jakým výzkumem jste to podložil?

Mluvíte s lidmi. Důvěřujete centrální bance, která přitom zklamala ve svoji roli. To evidentně vedlo ..

Proč důvěřujete centrální bance?

Snažíte se. Vycházíte z informací, které máte.

Jaký jste měl honorář?

Dostal jsem, .., myslím, že to je veřejná informace.

Za tuto studii zaplatila islandská obchodní komora 124.000 dolarů. V životopisu byl název studie změněn z finanční stabilita Islandu na finanční nestabilita Islandu.

Ať je to jakkoliv asi to bude překlep. Je to překlep. Cha, cha, cha.

Průvodce (1:29:31):
Richard Portes, nejznámější britský ekonom a profesor na London Business school rovněž dostal v roce 2007 zaplaceno od islandské obchodní komory za studii, která chválila islandské bankovnictví.

Richard Portes (1:29:46):
Ty banky jsou vysoce likvidní. Vydělaly i na zhroucení islandské koruny. Jsou to silné banky. Jejich financování je pro nás následující rok zajištěno. Jsou dobře vedené.

Interview s John Campbell (1:30:05):
Vyžaduje Harvard zveřejnit případný střet zájmů v publikaci?

Pokud vím, ne.

Požadujete po lidech, aby hlásili odměny za aktivity mimo školu?

Ne.

Není to problém?

Proč by měl být?

Martin Feldstein ve správní radě AIG, Laura Tyson ve správní radě Morgan Stanley, Larry Summers vydělává 10 milionů dolarů ročně, jako konzultant finančních společností. To není důležité?

Ne, v podstatě, není.

Kdyby nějaký lékař do svého článku napsal: K léčbě této nemoci byste měli předepisovat tento lék, a 80 % příjmů toho lékaře by pocházelo z prodeje uvedeného léku, vám by to nevadilo?

Myslím, že je důležité zveřejňovat kolik, .., e, .., mh, .., taky bych řekl, že je to něco jiného než případy, o kterých tady mluvíme, protože, protože, .., e.


Jste autorem celé řady článků na mnoho různých témat. Nikdy vás nenapadlo podívat se na rizika nulové regulace swapů úvěrového selhání?
Martin Feldstein (1:30:35):
Nikdy.

Průvodce (1:31:56):
V roce 2004, když vrcholila prosperita, Glenn Hubbard vydal široce citovanou analýzu společně s William Dudley, hlavním ekonomem Goldman Sachs. Hubbard vychvaloval deriváty a řetězec securitizace. Prý usnadnily alokaci kapitálu a posílily finanční stabilitu. Uváděl, že snížily volatilitu hospodářství, krizí ubylo a jsou dnes mírnější. CDO podle něj chrání banky před ztrátami a pomáhají rozptýlit riziko na víc subjektů.

Průvodce (1:33:06):
Rektoři Harvardovy univerzity a Kolumbijské univerzity se odmítli ke střetu zájmu na akademické půdě vyjádřit.
Oba rozhovor pro tento film odmítli.

Část V: Jak to vypadá dnes (1:33:34):

Průvodce (1:37:49):
Krize udeřila před prezidentskými volbami 2008. Obama poukazoval na nenasytnost Wall Street a selhání dozoru, jako na důkazy na potřebu změny. Když byl zvolen mluvil o nezbytnosti reformovat finanční sektor. Ale když na reformy nové vlády konečně došlo, v polovině roku 2010, byly slabé. A v některých klíčových oblastech, jako dohled nad ratingovými agenturami, lobbing a odměňování dokonce ke změně nedošlo.

Průvodce (1:38:53):
Ministrem financí jmenoval Obama Timothyho Geitnera. Geitner šéfoval během krize NewYorkské pobočce FEDu a sehrál klíčovou roli v rozhodnutí vyplatit Goldman Sachs jeho swapy úvěrového selhání v plné výši.

Eliot Spitzer (1:39:07):
Když Tim Geitner žádal kongres o schválení jeho nominace na ministra financí, řekl: Nikdy jsem nebyl regulátor. To mi říká, že nikdy nerozuměl svoji práci v NewYorkském FEDu.

Průvodce (1:39:25):
Novým šéfem NewYorkské pobočky FEDu se stal William C. Dudley, bývalý hlavní ekonom Goldman Sachs, který spolu s Glennem Hubbardem vychvaloval deriváty.
Geitnerovým zástupcem je Mark Patterson, který dříve loboval pro Goldman Sachs a mezi jeho poradce patří Lewis Sachs, který řídil Tricadii, hedžový fond, který sázel na pád hypotečních cenných papírů, jež sám vydával. Do čela komise pro dohled nad komoditními trhy vybral Obama Gary Genslera, bývalého manažera Goldman Sachs, který pomáhal prosadit zákaz regulace derivátů.
Vedení komise pro cenné papíry svěřil Mary Schapirové, bývalé ředitelce Finry, orgánu investičního bankovnictví.
Obamův personální šéf bílého domu Rahm Emanuel si přišel ve správní radě Freddie Mac na 320.000 dolarů. Členy Obamova poradního sboru pro hospodářské zotavení jsou jak Martin Feldstein tak Laura Tyson a hlavním ekonomickým poradcem Baracka Obamy je Larry Summers.

Eliot Spitzer (1:40:28):
Hlavními ekonomickými poradci jsou ti samí lidé, kteří všechno způsobili.

Willem Buiter (1:40:34):
Když se ukázalo, že jak Summers, tak Geitner budou hrát významnou roli, jako poradci, bylo mi jasné, že cílem je status quo.

Průvodce (1:41:35):
V roce 2009 Obama opět jmenoval předsedou federálního rezervního systému Bena Bernankeho.

Andrew Sheng (1:44:05):
Proč by měl takový finančník brát čtyřikrát až stokrát víc než inženýr? Inženýr staví mosty, finančník staví sny a když jsou z toho zlé sny, zaplatí to za ně někdo jiný.

Průvodce (1:44:53):
Ale lidé a instituce, kteří krizi zavinili jsou stále u moci. To se musí změnit!
Budou nám tvrdit, že je potřebujeme, že jejich obor je příliš složitý na to, abychom mu rozuměli. Budou nás ujišťovat, že víckrát se to nestane. Budou utrácet miliardy ve snaze zabránit reformám. Nebude to snadné.
Ale jsou věci, za které je třeba bojovat.

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Veřejný dluh ČR


Jak dlouho to může takto pokračovat? Sto let? Deset let? Jeden rok?
A kdo to pak všechno zaplatí? Vláda? Premiér? Ministr financí? Zaměstnanci ČNB? Nebo, že by snad občané ČR?
Já, ale, nesouhlasím se schodkem rozpočtu. Já nechci, aby ČNB tiskla bezdůvodně další a další měnu, které běžně říkáme "peníze".
Já nechci každoročně 2 % inflace.
Že by nám mohlo pomoci, že některé státy jsou na tom údajně mnohem hůř. Že za nás tato skutečnost ten náš dluh zaplatí? To pochybuji.

Novinky
14.04.2016: Zástupce fy Motorpal slíbil, že na insolvenčního soudce podají kárnou žalobu.

03.07.2014: Dotkne se to i nás? Co myslíte?
22.11.2012: Objevení života vozítkem Curiosity by nás nemuselo tolik šokovat.
Nevidím žádný důvod k domněnce, že život je pouze na planetě Země.

08.11.2009: Důvěra občanů v justici.
Anketa uskutečněná televizí Prima naznačuje, že justici v České republice důvěřují cca 3 % obyvatel. Já se těm 97 % nedivím. Zejména soudní část justice je zatížena mnoha systémovými chybami.

29.08.2009: Petice za stavbu nové Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
09.06.2009: Kontroverzní případy české justice: Příběh exministra Vladimíra Mlynáře a jeho trestního stíhání.
24.05.2009: Člověk a demokracie (ČRo 6)
01.04.2009: Je šrotovné cesta do pekel?
Pokud by ekonomické potíže měly trvat půl roku až rok, nemůže šrotovné zřejmě přímo ublížit. Co, ale když potíže budou trvat roky? Nebude propad automobilek ještě větší?
Já se domnívám, že potíže budou trvat roky a šrotovné se velmi vymstí.

14.03.2009: Starší dluhy na zdravku a sociálce nelze vymáhat!
Zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení draží lidem majetky pro pohledávky, které již nemohou vymáhat.

12.03.2009: Nenastal čas na zásadní změnu české justice?

Není soudcovské povolání především výhodné zaměstnání? Neměl by být soudce především dobrým a spravedlivým člověkem?
Přibližně na 26. minutě.

12.03.2009: Mohou "vtipy" vypovídat o stavu české justice? A co tento?

Hele nemůžeš zajistit, aby to rozhodnutí bylo nestranné? Přibližně na 6. minutě.

Proč se registrovat?
Registrací získáte např. bezplatné automatické upozornění na nové články a snadnější vkládání komentářů.

Rychlé přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


Kalendář
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30      



Doufám, že Peklo skutečně existuje.
Kárl Vašů 8.12.2012






WebZdarma.cz

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.